Penetrační testování v oblasti informačních technologií, často označované jako "pentesting", je metodika používaná k identifikaci, exploitaci a analýze zranitelností v systémech, aplikacích a síťové infrastruktuře. Cílem je simulovat útoky skutečných hackerů a odhalit bezpečnostní nedostatky dříve, než je mohou zneužít kybernetičtí útočníci. Penetrační testování je klíčovým nástrojem pro zajištění bezpečnosti a integrity IT systémů.

Externí penetrační testy

Externí penetrační testy se zaměřují na hodnocení zranitelností, které mohou být zneužity útočníky z vnějšího prostředí organizace, typicky přes internet. Tento typ testování se soustředí na veřejně dostupné systémy, jako jsou webové servery, firewally, VPN brány a další síťové zařízení. Testy zahrnují identifikaci a exploitaci zranitelností, které mohou vést k neoprávněnému přístupu do vnitřní sítě nebo k narušení služeb.

Interní penetrační testy

Interní penetrační testy simulují útoky zevnitř organizace, jako by útočník již měl přístup do vnitřní sítě. Tento typ testování je klíčový pro odhalení zranitelností, které mohou vzniknout v důsledku nedostatečné segmentace sítě, slabých vnitřních bezpečnostních politik nebo chybných konfigurací systémů. Interní testy zahrnují hodnocení přístupových práv, testování na přítomnost malwaru a analýzu vnitřní síťové komunikace.

Testy webových aplikací

Testy webových aplikací se zaměřují na zranitelnosti specifické pro webové aplikace, jako jsou SQL injekce, cross-site scripting (XSS), cross-site request forgery (CSRF), zranitelnosti v autentizaci a autorizaci, nedostatky v zabezpečení API a další. Testování zahrnuje jak automatizované skenování, tak manuální testování, aby byly identifikovány a exploitovány zranitelnosti, které mohou ohrozit bezpečnost webových aplikací a jejich uživatelů.

Testy mobilních aplikací

Mobilní aplikace jsou stále více využívány a stávají se cílem útoků. Testy mobilních aplikací hodnotí bezpečnost aplikací na platformách iOS a Android. Zahrnují analýzu zdrojového kódu, hodnocení zabezpečení dat uložených v zařízení, testování backendových služeb a API, hodnocení autorizace a autentizace a analýzu zranitelností v síťové komunikaci aplikace.

Sociální inženýrství

Sociální inženýrství testy se zaměřují na lidský faktor bezpečnosti. Tento typ testování zahrnuje techniky jako phishing, pretexting, baiting a tailgating, aby se zjistilo, jak snadno mohou být zaměstnanci organizace manipulováni k odhalení citlivých informací nebo k provedení škodlivých akcí. Testy sociálního inženýrství pomáhají organizacím pochopit a zmírnit rizika spojená s lidskými chybami.

Fyzické penetrační testy

Fyzické penetrační testy hodnotí fyzickou bezpečnost organizace. Tento typ testování zahrnuje pokusy o neautorizovaný přístup do budov a chráněných prostor, hodnocení bezpečnostních kamer, alarmů, přístupových systémů a dalších fyzických bezpečnostních opatření. Fyzické penetrační testy pomáhají odhalit nedostatky ve fyzickém zabezpečení, které by mohly být zneužity útočníky.

Bílý box, černý box a šedý box testy

Penetrační testy se také liší podle množství informací, které má testovací tým k dispozici:

• Bílý box (White-box) testy: Tester má úplný přístup k informacím o systémech, včetně zdrojového kódu, síťové architektury a konfigurací. Tento přístup umožňuje hluboké testování a analýzu, odhalení zranitelností, které by mohly být přehlédnuty při méně detailním testování.

• Černý box (Black-box) testy: Tester nemá žádné předchozí informace o testovaných systémech a musí využít veřejně dostupné informace a vlastní průzkum k identifikaci a exploitaci zranitelností. Tento přístup simuluje skutečný útok externího útočníka a poskytuje realistický pohled na bezpečnostní rizika.

• Šedý box (Gray-box) testy: Tester má omezené informace o systémech, což představuje kompromis mezi bílým a černým boxem. Tento přístup umožňuje efektivní testování s realistickým pohledem na možné zranitelnosti, aniž by byla opomenuta důležitá kontextuální data.

Metodologie penetračního testování

Penetrační testování v IT typicky zahrnuje následující kroky:

1. Plánování a průzkum: Definování rozsahu testu, identifikace cílů a shromažďování informací o cílových systémech. To zahrnuje pasivní a aktivní sběr dat, jako je DNS, WHOIS, port scanning a další techniky.
2. Skenování: Identifikace otevřených portů, služeb a potenciálních zranitelností pomocí automatizovaných nástrojů a manuálních technik. Skenování zahrnuje jak síťové, tak aplikací skenování.
3. Exploatace: Pokus o využití identifikovaných zranitelností k získání přístupu nebo způsobení jiných bezpečnostních incidentů. Exploitace může zahrnovat útoky na síťové služby, webové aplikace, sociální inženýrství a další techniky.
4. Post-exploatace: Analýza důsledků úspěšného útoku a vyhodnocení škod, které by mohly být způsobeny. Tento krok zahrnuje sběr důkazů, hodnocení úrovně přístupu a možnosti laterálního pohybu v síti.
5. Zpráva: Sestavení detailní zprávy obsahující zjištěné zranitelnosti, metody použité při testování a doporučení pro jejich odstranění. Zpráva by měla obsahovat jak technické detaily, tak doporučení pro vedení organizace.

 

Penetrační testy jsou nezbytným nástrojem pro zajištění kybernetické bezpečnosti organizací. Různé typy testů umožňují komplexní hodnocení zranitelností z různých perspektiv, což je klíčové pro vybudování robustní bezpečnostní strategie. Pravidelné provádění penetračních testů pomáhá organizacím identifikovat a odstranit bezpečnostní rizika předtím, než mohou být zneužita reálnými útočníky. Implementace výsledků penetračních testů do bezpečnostních politik a postupů organizace je zásadní pro zajištění dlouhodobé bezpečnosti a ochrany citlivých dat.