Licenční podmínky jsou zásadním aspektem při vývoji a distribuci softwaru, zejména v oblasti open source. Jednou z méně známých, ale velmi důležitých licencí je CDDL – Common Development and Distribution License. Tato licence byla vytvořena společností Sun Microsystems a dnes se používá například u známých projektů jako je OpenZFS nebo dříve OpenSolaris. V tomto článku se podíváme na klíčové vlastnosti licence CDDL, její právní rámec, výhody a potenciální úskalí pro vývojáře a firmy.

Co je CDDL licence

CDDL je open source licence, která byla vytvořena na základě licence Mozilla Public License (MPL) verze 1.1. Je schválena iniciativou OSI (Open Source Initiative) a splňuje podmínky Free Software Foundation pro svobodný software.

Na rozdíl od silně copyleftových licencí jako je GPL, CDDL je slabě copyleftová licence. To znamená, že umožňuje kombinaci otevřeného a proprietárního kódu za určitých podmínek. Licencované části však musí zůstat veřejně dostupné a distribuované s původní licencí.

Hlavní vlastnosti CDDL licence

• Slabý copyleft: Kód licencovaný pod CDDL může být kombinován s jiným (včetně proprietárního) softwarem, pokud jsou dodrženy podmínky oddělení a zveřejnění zdrojového kódu.

• Modulární přístup: Každý soubor je považován za samostatnou jednotku, což znamená, že pouze změněné nebo nové soubory odvozené od CDDL kódu musí být zveřejněny.

• Kompatibilita: CDDL není považována za kompatibilní s GPL licencí. To může vytvářet právní problémy při pokusu o kombinaci CDDL a GPL kódu do jednoho binárního celku.

• Právní transparentnost: Licence je navržena tak, aby byla snadno čitelná a přehledná i pro neodborníky, což usnadňuje její pochopení.

Praktické využití CDDL licence

Jedním z nejznámějších případů využití CDDL licence je OpenZFS, moderní a výkonný souborový systém s pokročenými funkcemi jako snapshoty, datová integrita a replikace. Kvůli nekompatibilitě mezi CDDL a GPL však není možné přímo začlenit OpenZFS do linuxového jádra, které je licencováno pod GPLv2. Místo toho je ZFS dostupné jako samostatný modul, který je načítán mimo jádro.

CDDL se také používala u původního projektu OpenSolaris, a její výběr měl za cíl umožnit otevření zdrojového kódu bez nutnosti uvolnit veškerý software pod silným copyleftem.

Výhody licence CDDL

• Flexibilita pro firmy: Umožňuje kombinovat open source kód s proprietárním řešením, aniž by bylo nutné zveřejnit celý zdrojový kód aplikace.

• Jednoduchá distribuce změn: Vývojáři mohou publikovat změněné soubory samostatně, aniž by museli odhalovat celý projekt.

• Jasná struktura: Díky modularitě licence je snadné určit, které části kódu podléhají zveřejnění.

Nevýhody a právní rizika CDDL licence

• Nekompatibilita s GPL: To představuje zásadní problém při snaze integrovat CDDL kód do projektů licencovaných pod GPL, což je velmi běžná licence v open source komunitě.

• Omezené přijetí: Kvůli výše zmíněné nekompatibilitě a menší známosti je CDDL méně rozšířená než jiné open source licence.

• Potenciální právní šedé zóny: Zejména při kombinaci různě licencovaného kódu může být složité určit, zda nedochází k porušení podmínek.

CDDL licence nabízí zajímavý kompromis mezi otevřeností a možností komerčního využití. Je vhodná zejména pro firmy a vývojáře, kteří chtějí sdílet část svého kódu, ale zároveň si zachovat kontrolu nad zbytkem aplikace. Přestože její omezená kompatibilita s GPL představuje určité komplikace, projekty jako OpenZFS ukazují, že CDDL má v ekosystému open source své pevné místo. Při volbě licence je však vždy nutné důkladně zvážit právní dopady i praktické aspekty konkrétního projektu.