ASCII (American Standard Code for Information Interchange) je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších kódovacích systémů pro reprezentaci znaků v digitálním prostředí. Byl vyvinut v 60. letech 20. století a sloužil jako standardní způsob převodu textových znaků na binární formát, který mohou počítače rozumět.
V původní verzi ASCII bylo definováno 128 znaků, které zahrnovaly základní latinská písmena, číslice, interpunkční znaménka a řídící znaky. Každý znak byl reprezentován sedmibitovým kódem, což umožňovalo jejich snadné ukládání a přenos. Později byl ASCII rozšířen na osm bitů (známý jako rozšířený ASCII), což umožnilo zahrnutí dalších znaků a speciálních symbolů.
V ASCII kódování má každý znak svou unikátní číselnou hodnotu, která se nazývá ASCII kód. Například velké písmeno "A" je reprezentováno číslem 65, malé písmeno "a" má hodnotu 97 a číslice "0" až "9" mají hodnoty od 48 do 57. Tato číselná hodnota je převáděna na binární formát a ukládána nebo přenášena v této podobě.
ASCII kódování bylo široce používáno v různých systémech a aplikacích, zejména ve starších počítačových systémech. Bylo základem pro mnoho dalších kódových sad, které se vyvinuly pro podporu různých jazyků a znakových sad. Nicméně, ASCII má svá omezení, zejména v podpoře mezinárodních znaků a jazyků s odlišnou znakovou sadou.
S nástupem univerzálních kódovacích systémů, jako je UTF-8, který umožňuje reprezentaci téměř všech znaků a písmových systémů na světě, bylo ASCII postupně nahrazeno ve většině moderních systémů. Nicméně, ASCII zůstává základním kódováním pro mnoho programovacích jazyků a systémových prostředí, a jeho znalost je stále důležitá pro práci s textovými daty a manipulaci s řetězci.
Ve světě, kde se většina textu pohybuje v rozsáhlejších znakových sadách, je důležité chápat základy ASCII kódování a jeho historický význam. Bez ASCII by digitální komunikace a výměna textových informací nebyla možná. I když je dnes ASCII překonáno modernějšími kódovacími systémy, zůstává klíčovým prvkem digitálního světa, který ovlivnil vývoj počítačových technologií a komunikace.