V dnešní době je často potřeba sdílet soubory a data mezi různými počítači ve stejné síti. Linux poskytuje několik nástrojů a protokolů pro správu souborových systémů přes síť, zejména NFS (Network File System) a CIFS (Common Internet File System), které jsou známé svou flexibilitou a širokou podporou. V tomto článku se zaměříme na to, jak tyto systémy nastavit a spravovat.
NFS - Network File System
1. Instalace a konfigurace NFS serveru
Nejprve je potřeba nainstalovat NFS server. V Debianu a odvozených distribucích to můžete udělat pomocí příkazu:
sudo apt-get install nfs-kernel-server
Pro CentOS nebo RHEL můžete použít:
sudo yum install nfs-utils
Po instalaci otevřete konfigurační soubor NFS /etc/exports a přidejte řádky pro sdílené adresáře. Příklad konfigurace pro sdílení adresáře /srv/nfs s plným přístupem pro síť 192.168.1.0/24 by vypadal takto:
/srv/nfs 192.168.1.0/24(rw,sync,no_subtree_check)
Po úpravě konfiguračního souboru restartujte NFS server, aby se změny projevily:
sudo systemctl restart nfs-kernel-server
2. Připojení k NFS serveru
Na klientovi použijte příkaz mount k připojení sdíleného adresáře:
sudo mount -t nfs <nfs_server_ip>:/srv/nfs /mnt
CIFS - Common Internet File System
1. Instalace a konfigurace Samba serveru pro CIFS sdílení
CIFS je často implementován prostřednictvím Samba serveru. Pro instalaci Samba serveru v Debianu a odvozených distribucích použijte:
sudo apt-get install samba
Pro CentOS nebo RHEL:
sudo yum install samba samba-client
Po instalaci otevřete konfigurační soubor Samba /etc/samba/smb.conf a přidejte konfiguraci pro sdílený adresář. Příklad pro sdílení adresáře /srv/samba vypadá takto:
[sambashare]
comment = Samba Share
path = /srv/samba
read only = no
browsable = yes
Následně restartujte Samba server:
sudo systemctl restart smbd
2. Připojení k CIFS/Samba sdílení
Na klientovi můžete sdílení připojit pomocí příkazu mount s volbou typu cifs:
sudo mount -t cifs //nfs_server_ip/sambashare /mnt -o username=<uživatel>,password=<heslo>
Zabezpečení a další kroky
Při správě souborových systémů přes síť je důležité věnovat pozornost zabezpečení. Zahrnuje to používání firewallu, šifrování připojení a správu přístupových práv. NFSv4 nabízí lepší bezpečnostní funkce včetně šifrování, zatímco při použití CIFS je doporučeno zabezpečit spojení pomocí SMB3.
Pro pokročilé správce je možné přizpůsobit konfiguraci pro vyšší výkon, spolehlivost a dostupnost, například použitím NFS ve spojení s Kerberosem nebo nastavením Samba serveru pro práci v Active Directory doméně.
Závěrem, NFS a CIFS jsou dva základní nástroje pro sdílení souborů v Linuxových sítích. Jejich správná konfigurace a správa zajišťují efektivní a bezpečný přístup k souborům napříč různými systémy.
