Linuxový operační systém poskytuje několik nástrojů a příkazů pro správu procesů, což zahrnuje i jejich ukončení. V tomto článku se zaměříme na praktické příklady ukončení procesu v Linuxu pomocí příkazové řádky. Budeme se věnovat příkazům kill, pkill, a killall, stejně jako několika tipům, jak identifikovat procesy k ukončení.

Identifikace procesu

Než proces ukončíte, musíte znát buď jeho PID (Process ID) nebo název procesu. PID můžete zjistit pomocí příkazu ps nebo top. Pro zobrazení seznamu běžících procesů s jejich PID můžete použít:

ps -aux

nebo

top

Pro hledání konkrétního procesu můžete použít grep, například:

ps -aux | grep [název procesu]

Ukončení procesu pomocí kill

Příkaz kill odesílá signály specifickým procesům, přičemž výchozím signálem je SIGTERM (15), který žádá proces o jeho ukončení. Použití:

kill [PID]

Pokud proces nechce být ukončen pomocí SIGTERM, můžete použít silnější signál SIGKILL (9), který proces ukončí bez možnosti čistého ukončení:

kill -9 [PID]

Ukončení procesu podle názvu s pkill

Příkaz pkill umožňuje ukončovat procesy podle jejich názvu, což je užitečné, pokud neznáte PID. Použití je jednoduché:

pkill [název procesu]

Podobně jako kill, i pkill může odesílat různé signály, například:

pkill -9 [název procesu]

Ukončení všech instancí procesu s killall

Příkaz killall ukončí všechny instance procesu se zadaným názvem, což je užitečné, pokud chcete ukončit všechny procesy dané aplikace:

killall [název procesu]

Pro odeslání signálu SIGKILL použijte:

killall -9 [název procesu]

Správné ukončení procesů je klíčovou součástí správy Linuxových systémů. Výběr správného příkazu a signálu závisí na situaci a požadovaném chování procesu. Je důležité používat silné signály, jako je SIGKILL, opatrně, protože mohou způsobit neočekávané vedlejší efekty, včetně ztráty dat.