Linuxový operační systém poskytuje několik nástrojů a příkazů pro správu procesů, což zahrnuje i jejich ukončení. V tomto článku se zaměříme na praktické příklady ukončení procesu v Linuxu pomocí příkazové řádky. Budeme se věnovat příkazům kill, pkill, a killall, stejně jako několika tipům, jak identifikovat procesy k ukončení.
Identifikace procesu
Než proces ukončíte, musíte znát buď jeho PID (Process ID) nebo název procesu. PID můžete zjistit pomocí příkazu ps nebo top. Pro zobrazení seznamu běžících procesů s jejich PID můžete použít:
ps -aux
nebo
top
Pro hledání konkrétního procesu můžete použít grep, například:
ps -aux | grep [název procesu]
Ukončení procesu pomocí kill
Příkaz kill odesílá signály specifickým procesům, přičemž výchozím signálem je SIGTERM (15), který žádá proces o jeho ukončení. Použití:
kill [PID]
Pokud proces nechce být ukončen pomocí SIGTERM, můžete použít silnější signál SIGKILL (9), který proces ukončí bez možnosti čistého ukončení:
kill -9 [PID]
Ukončení procesu podle názvu s pkill
Příkaz pkill umožňuje ukončovat procesy podle jejich názvu, což je užitečné, pokud neznáte PID. Použití je jednoduché:
pkill [název procesu]
Podobně jako kill, i pkill může odesílat různé signály, například:
pkill -9 [název procesu]
Ukončení všech instancí procesu s killall
Příkaz killall ukončí všechny instance procesu se zadaným názvem, což je užitečné, pokud chcete ukončit všechny procesy dané aplikace:
killall [název procesu]
Pro odeslání signálu SIGKILL použijte:
killall -9 [název procesu]
Správné ukončení procesů je klíčovou součástí správy Linuxových systémů. Výběr správného příkazu a signálu závisí na situaci a požadovaném chování procesu. Je důležité používat silné signály, jako je SIGKILL, opatrně, protože mohou způsobit neočekávané vedlejší efekty, včetně ztráty dat.
